2.) V oblasti psychických obtíží, psychosomatických problémů:
 

- traumata a posttraumatické syndromy – uvolní nervový systém, podpoří zvládání zátěžových situací, dlouhodobě posiluje tvorbu funkčních psychických opor, které traumaty byly narušeny nebo deformovány, pomáhá uvědomovat si hranice tělesných a psychických potřeb a vědomě s nimi pracovat

- poruchy učení, poruchy koncentrace, hyperaktivita

- podpora léčby závislostí

- psychické i fyzické napětí, stres, chronická únava, nespavost, strachy a úzkosti, emoční labilita, deprese

- zklidňování stavů a potíží spojených s mentální retardací, autismem a poruchami autistického spektra

- epilepsie, Parkinsonova choroba, aj.

- veškeré potíže psychosomatického původu

 

3.) V oblasti duchovní práce a osobnostního rozvoje:

 

- terapie má silný relaxační a meditativní efekt, je vhodná jako součást procesu duchovního a osobního růstu, ale i pro každodenní pocit pohody a štěstí

- vyrovnává činnost obou hemisfér, které spolu při pravidelné terapii začínají rovnocenně spolupracovat, aktivuje se schopnost využívat náš skrytý potenciál

- v podvědomí a na buněčné úrovni se přepisují staré nezdravé programy, dochází k tvorbě a nastavování nových mentálních programů, zkvalitňují se vztahy s okolím i člověka sama k sobě.

 

Jak kraniosakrální biodynamická terapie funguje:
 

Terapeut ke své práci využívá rytmus pulsace mozkomíšního moku, tzv. kranio-sakrální rytmus – z latinského lebečně - křížový (cranium = lebka, os sacrum = kost křížová). CST rytmus je nadřazen jak rytmu dechu, tak srdce a ovlivňuje celé vnitřní prostředí organismu. Díky tomu při práci s ním můžeme zahájit autoregulační proces těla, který vede k postupnému sebeuzdravování, jako když v počítači nastavíte antivirový program, který dokáže uzdravovat napadené programy a systém. Při terapii uvolňujeme velmi jemnými doteky a pohyby centrální nervový systém, kloubní systém, švy na lebce, fascie a vnitřní orgány. Terapeutovy doteky jsou tak jemné, že pacient často ani není schopen přesně popsat, co s ním terapeut dělá, ale velmi zřetelně si uvědomuje a cítí uvolňování, k němuž dochází již při terapii nebo po jejím dokončení.
Technika KST byla vyvinuta na Michiganské lékařské fakultě a jejím otcem je neurochirurg doktor J.E.Upledger. Ve vyspělých zemích světa je KST oficiální terapeutickou technikou vyučovanou na fakultách medicíny a je vysoce ceněna. U nás není zatím tak rozšířena, tuto terapii praktikují většinou fyzioterapeuti, maséři nebo zdravotníci poskytující svým pacientům právě tyto neinvazivní terapeutické techniky. 

Terapeut musí mít znalosti z oblasti anatomie (především lebky, pohybového aparátu a nervové soustavy), embriologie, psychologie, psychosomatiky a řadu znalostí z alternativní i východní medicíny, rozumí procesu cirkulace mozkomíšního moku, jeho frekvence a kvality, v jakých je vstřebáván cévami do a z prostoru tvrdé pleny mozkové, která tvoří výstelku lebky a páteřního kanálu.

V tvrdé pleně mozkové (dura mater) se neustále obměňuje mozkomíšní mok (likvor) v němž volně plave mozek a mícha. Normální cirkulace mozkomíšního moku probíhá ve frekvenci 6 – 12 cyklů za minutu, rozpíná se a stahuje se stejnou intenzitou do obou směrů (dovnitř i ven) a díky rezonanci jej lze vnímat všude na těle. Ruce terapeuta vnímají tento rytmus, případně jeho disharmonii a nerovnováhu, která může být příčinou řady psychických a fyzických potíží, a podporou rytmu postupně upravuje všechny životně důležité pochody v těle, řízené právě centrální nervovou soustavou.

Kraniosakrální biodynamická terapie je součástí kauzální medicíny, tzn.: jde k podstatě (příčině, kořeni) problému a tuto příčinu vnímá zejména v psychice. Pojímá tělo a mysl jako celek, proto bývá úspěšnější ve vyléčení či zmírnění potíží než klasická medicína, která často pracuje principiálně s příznaky a bere v potaz pouze část těla vytrženou z kontextu celku. To však neznamená, že klasickou alopatickou medicínu přehlíží a neuznává, naopak, je aktivní zdravotní doplňkovou technikou, která umožňuje při správné lékařské diagnostice zefektivnit a podpořit léčbu pacienta s dlouhodobým efektem.

 

Délka terapie a četnost:
 

Terapie probíhá přibližně 45 - 60 minut podle potřeby pacienta. Doporučuji provádět ji 1 x za 1 až 3 týdny až do odeznění problémů. Může být pak samozřejmě využívána i nadále pro svůj relaxační a dlouhodobě uvolňující efekt, či podporu obranyschopnosti, zde stačí 1 x měsíčně i méně častěji. Při akutních problémech je vhodné provádět ji zpočátku i několikrát do týdne.